Duben 2014

alone feelings

21. dubna 2014 v 0:55 | Tess |  diary.
devotedtothedemonsinside: suicide, sh, depressive & advice blog - follow back similar x
Občas přemýšlím, jestli by mi vlastně nebylo líp bez kamarádů.
Jasně, chvíle strávený s nimi jsou k nezapacení.. Přicházím na jiný myšlenky a bavím se.
Ale k čemu to je, když to pak trojnásobně přebije bolest způsobená stejným kamarádem?
Nějaké pořádné kamarády sem si našla až v nějaké 7.třídě..
Myslela sem si, že ty pravé.. vážně sem v to věřila, že mám pravý kamarády.
A ve skutečnosti mám možná tak jednoho, kterej ještě k tomu bydlí na druhým konci republiky.
Historie se opakuje zase sem všem dobrá jen tehdy, když něco potřebují.
Když nemůže jejich kluk, nebo když je pošle do háje. Když nemůže jiná kamarádka.
Ani nevíte jak moc zasraně to bolí. Být ta 'useless'.
Ok, neříkám, že ty ,kámošky' mají jen špatný vlastnosti..to ne..
Byli sme v pátek na hokeji..tentokrát jen holky.. byla poslední třetina a slečny se tam začaly bavit s borcema, co znaly z minulého dne.. nikdo se neobtěžoval mě zapojit do hovoru nebo jen debilně předdtavit.. ne. Zůstala sem tam stát úplně sama.. přede mnou stáli chlapci a někde před nima mý kámošky.. Vite co na tom bylo nejlepší? Bylo mi nakonec řečeno, že to byla moje chyba, že sem se k ním nedosrala.. AHA.
Myslím, že poznám, když se nemám někam cpát.. protože já sem si už všelijakýho dolízání, lezení do prdele a divných pohledů užila vážně dost..
Vážně bych jednou chtěla jít někam na akci bez toho, aniž bych si říkala: ,Všichni kolem tebe sou tu hezčí/líp oblečení. Ani neříkej, že se ti ten kluk líbí, podívej se na sebe..'
Řeknete mi, že nemám vůbec žádný sebevědomí a že se mám snažit myslet ohledně sebe hezky.. Ale taky mi řekněte kde to sebevědomí mám vzít, když se mi chce brečet už jen při pohledu do zrcadla a lidé okolo mě dlouhá léta pracovali na tom, aby mi to sebevědomí vzali?
Všichni ste hrozně chytří.. ale nikdo jste si neprošel tím, co já. Kdy si na vás ukazují a řvou jak jste hnusní a tlustí. Když ve vašem okolí u všech už člověk opačného pohlaví projevil zájem, jen u vás ne. Když vás kamarádi jen využívají. Kdy ste úplně samy.
Řekněte mi, kde mám pak brát vůli k životu.
Protože z tohohle se mi chce vážně umřít. Vysvobodit se.
Nikdo mi nevidíte do hlavy. A buďte rádi..
Chtěli byste utéct.

někde mezi.

13. dubna 2014 v 21:57 | Tess |  diary.
sickandtwistedworldd: Please stop hurting me..
Neštěstí rozpuštěný v krvi.
Je to jako jed, kterej vás pohltí a vy tomu nemůžete za bránit. Nebo nevíte jak tomu zabránit.
Řvete, brečíte, coláte o pomoc. Nikdo neslyší a nebo neví jak vám pomoct.
A tak se dál topíte v tom, co vás zabíjí.
Lidi, který sem považovala za dobré přátele mě vymněňují buď za jiné, lepší a nebo začínaj s někým chodit a tak se automaticky přesouváte na druhou kolej. Jako vždycky.
Chodím na hokej, dostat se do nálady, vypít 5 piv, vyřvat si hlasivky, strávit čas s lidma, s kterýma jsme nikdy moc času netrávila.. je to fajn. Aspoň něco.
8 dní do příjmaček. Sem nervózní jak něco, na oba gympli se hlásí přes 200 lidí. Berou 90. Budu mezi nima?
Nejde mi matika. Takže v tý sem nahraná. Sad story bro.
Poslouchám svý mixy na 8tracks a hraju na klavír. Čtu knížky a snažím se vyrovnat se samotou.
Přišlo mi, že k sobě s máme s T. blíž než kdy dřív. Asi to tak není..
,Víš, ani nevím, proč se mnou kamarádíš..' ,Vlastně upřímně nevím, proč s tebou kamarádím, ale nejsi jako všichni ostatní..'
Aha a to jako co? Přemýšlíš, jestli se mnou kamarádit nebo ne? Protože jestli jo, tak se tvý slova o tom, že by ses na mě nikdy nevysral.
Dochází mi slzy i když sem si myslela, že to ani nejde.
Nevím co dělat jinak. Možná, že ani nechci nic dělat jinak.. jen prostě.. nevím, sem ztracená, opět.