Leden 2015

all you need is love

25. ledna 2015 v 11:35 | Tess |  diary.

Je opravdu jediné co mi chybí ke štěstí láska?
Já nevím. Pořádně jsem nikdy nepoznala, co že to ta láska je. Je to pro mě velké záhadné. Poslední 2 týdny si připadám šťastnější a šťastnější. Život na gymáziu se zdá být zvladatelnější než jsem si myslela. A co je nejepší..momentálně můžu s jistotou říct, že jsem si tam našla přátele. Troufám si říct dlouhodobé. Tomuto poznání nejvíc vděčím za lyžák na který sem se tolik netěšila. Ten týden nás opravdu sblížil. Před odjezdem jsme se nejvíc bavili 4 holky. Jenže A. nejela i když jsme ji původně přemlouvali. Poslední týdny všem lezla na nervy a tak sme ji nakonec ani moc nepostrádaly. Uvědomily jsme si totiž jaká je to bez ní svoboda, zábava a hlavně pohoda, kdy vás nikdo nesoudí a nekritizuje za všechno, co uděláte. A tak sme se na lyžáku sblížili nejen my 3, ale i Sojka, kterou sme s radostí přijali. Před lyžákem jsem se s ní moc nebavila. Byla jsem hodně zmanipulovaná Ann, což mi uškodilo. Ale jsem vděčná, že sem ji mohla poznat a nakonec to takhle dopadlo a začaly jsme hned plánovat akce. Bez A. Je to od nás zlé, ale je to i její vina. Známky mi ve škole nevychází úplně tak, jak bych si přála. Důležité ale je, že nemám žádnou 3. Doufám, že mi to ,,štěstí'' vydrží dýl a není jen chvilkové. :)

tired of life

9. ledna 2015 v 22:49 | Tess |  diary.
November. | via Tumblr
Jak poznáte, že se někomu líbíte? A jak poznáte, že se někdo líbí vám? Slovo láska je pro mě cizím slovem z jakéhokoliv pohledu. Dnes jsem se viděla s dobrým kamarádem, byla jsem pozvaná na kebab a vyptával se mě na to, jestli mám či nemám přítele a jestli se mi někdo líbí. Přišlo mi to zvláštní. Oboje. Ještě nikdy se mi nic takoévho nestalo. Trochu mě to znervózňuje. Co to znamená? Vím, sem naivní husa, když si myslím, že tohle jsou nějaké náznaky zájmu. Ale dřív se takhle opravdu nechoval.
V neděli odjíždím na lyžák. Před prázdninami jsem se tam vážně těšila. Ale teď, po prázdninách, kdy jsem zjistila, že spolužáky vlastně vůbec nepostrádám, se mi tam absolutně nechce. Věřím tomu, že to bude sranda a užijeme si to, ale zatím se moc netěším.
Je nový rok. Vůbec jsem to nepoznala. Příjde mi, že je vše pči starém. Rok 2014 byl plný špatných věcí. Neříkám, že by se tam nenašli pozitivní věci, to určitě ano. Ale většinou mi na paměť vyplinou ty negativní. Největší kudla do srdce byla opustit základku. Kolektiv, ve kterém se cítite svoji. Máte zde jistotu důvěru. Mje kamarádství s T. je čímdáltím horší a horší. Teď už si nepíšem dá se říci vůbec. Občas kvůli tomu brečím. Kvůli tomu co bylo. Co sem si přála aby bylo. A kvůli tomu, co je teď.
Zrovna koukám na archív. První článek zde tu byl zveřejněn v červenci 2012. Páni. 3 roky už si píšu tenhle deník. Řekla bych že to se mnou klesá hodně nahoru a dolů. Chtěla bych, aby byl rok 2015 lepší.. i když o tom silně pochybuji. Život je sračka sama o sobě.