what happend?

17. května 2015 v 13:23 | Tess |  diary.
The Perks Of Being A Wallflower
23:32. Přeplněnej rozjezd, potřebovala jsem se do něj narvat. Pomohl mi nějakej arab. Přidržoval mě kolem pasu u sebe, abych nespadla na někoho nebo si neublížila. Zpočátku jsem si říkala, že to je hrozně pěkný. Dokud mě nezačal ošahávat. Za těch 5 minut cesty stihl snad podrobně zmapovat můj zadek. Autobus se nepříjemně nakláněl sem a tam. Takže nestál v klidu. Pořád se o mě otíral rozkrokem. Třešničku na dortu tomu nasadilo jeho přirození, kterému se tato chvíle asi moc líbila. Vím, většina holek by to asi brala jako kompliment, nebo tak něco. Mě se chtělo brečet. Psycho. Doteď na to musím myslet. Cítím ty jeho ruce na sobě a je mi z toho na nic. Ostatní holky tohle zažívají normálně s kluky. Pěknými, potencionálními partnery. Mě se to stává blbou náhodou v namačkaným MHDčku a ještě s arabem. Proč to nemohl být aspoň nějakej pěknej nalitej princ? Nemůžu teda říct, že by na tomhle světě snad ještě nějací ,,princové'' byli.. Mám hrůzu z tanečních. Mám hrůzu ze všeho. Nejradši bych se zavřela někam do bytu s psíkama, se kterýma bych se mohla mazlit a válela se celej den v posteli a koukala na seriály. Tohle by mi vyhovovalo. Tohle by mě bavilo. Poslouchám Dvořáka s Chopinem a přemýšlím. O všem. Zase. A možná až moc. Copak nemůžu mít aspoň chvíli normální život se vším všudy co do něj patří jako mí kamarádi?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama