Zmateny (po)city

18. prosince 2015 v 23:29 | Tess |  diary.
Sleduju ho pohledem, dokud se nedostane do takové blízkosti, že by si toho mohl všimnout. Odvrátím pohled do blba a čekám. Au.. ani blbej pozdrav.. nic. V tu chvíli, kdy těsně kolem mě prošel bez jediného slova.. něco v tu chvíli ve mě umřelo. Nevím, co jsem čekala. Asi jsem doufala, že snad aani na prodlouženou nepřijde. Všechno ve mě pomalu umírá. Mám plnou hlavu všeho, zlomený srdíčko, protože když bych někoho konečně chtěla, zachová se jak kreten a ještě mají ostatní blbý kecy, jestli se se mnou něco neděje, že se mi někdo líbí. Mám všeho plný zuby. Všichni mě akorát štvou. Přestávám na to na všechno mít sílu. Bojím se, že se to se mnou zase všechno vrátí do starých kolejí. Tentokrát by to ale asi neskončilo jen nezdařilími pokusy před tímhle vším utýct.. já jen chci přestat cokoliv cítit.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama