rezignuju na život

27. ledna 2016 v 22:23 | Tess |  diary.
boy, art, and black and white image
Stalo se toho..spousty a spousty. A já ani nevím kde začít, tak moc se potřebuji vypsat a mám tak málo času na všechno. Největším zvratem byl asi minulej čtvrtek. Jako každý den sem jela ze školy šalinou a přestupovala jsem na jinou na jednom z hlavních dopravních uzlů v centru. Šalina mi měla hned jet a tak jsem začala rozmotávat sluchátka a čekala jsem. Když mě z ničeho nic najednou oslovil neznámý kluk. Řekl mi, že jsem strašně sympatická a jestli se nechci seznámit. Tak strašně mě to vykolejilo, že jsem na něj jen chvíli zírala a nevěděla jsem co mám odpovědět. Viděl na mě, že mě dostal do rozpaků a tak se mi omluvil, že se seznamovat nemusíme jestli nechci. Zavrtěla jsem hlavou a řekla, že mi to nevadí. Chvíli jsme si povídali a pak navrhl, že bychom se mohli jít projít třeba do parku kousek od tama. Přikývla jsem a šli jsme. Mlčeli jsme, povídali jsme si a seznamovali jsme se. Když jsme došli do parku, zastavili jsme se. Řekla jsem mu, že můžeme projít parkem a že pak půjdu na bus, že už pojedu domů za chvíli. Souhlasil a slíbil mi, že mě na bus doprovodí. Složil mi pár komplimentů a poté se mě zeptal, jestli mi může dát pusu. Opět mě uvedl do rozpaků a tak sem mlčela. A. (nazývejme ho tak) však nezaváhal a políbil mě. Poté mě chytl za ruku a dál jsme se procházeli parkem, vyměnili jsme si facebooky, dostala jsem další polibek na rozloučenou a jela jsem domů. V neděli mi oznámil, že se do mě zamiloval. A já tedˇnevím, co dělat. Vždyť je přece šílený, aby se do vás člověk zamiloval po 2 hodinách a nějakým tom psaní na facebooku. Zas takovou aurou nevyzařuju. Chce abychom se znovu viděli. A já se bojím.
O víkendu jsem taky zažila 2 skvělé plesy s mými nejmilejšími. Nejlepší byl ten sobotní, kde jsem se stihla i řádně opít. Nevím, co bych bez některých svých přátel dělala.
A pak jsou tu přátelé, kteří vám stejně dokážou podkopnout nohy. I přes ty plesy, sem měla docela bídnej víkend. Hlavně sobotu ráno, odpoledne. Naši se dost pohádali a já chtěla odjet pryč. Máma se zhroutila a tak sem se musela vrátit a měli jsme doma pěkně dusno. Byla jsem v tom tak s nervama v háji. že jsem volala B. aby mi poradila. ta měla lepší program a tak sem jí rušila. Vždycky.. VŽDYCKY.. když začnu k lkidem chovat důvěru a snažím se na ně obrátit, když potřebuju, vždycky padnu na hubu.. dneska mi oznámila, že všechno moc řeším. Že nechápe z čeho mám ty depky. Už několikrát mi řekla že se moc lituju. A že jsou na světě i horší věci. Myslím, že s tímhle prostě už končím. Konečím se vším a se všema.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama